Anatomie baskytary


        Každá elektrická basová kytara musí mít tělo, krk, snímače, kobylku a ladící mechaniku. Provedení basové kytary mohou být různá. Na prvním obrázku je Fender American Precission Bass (prostě Fender) a na druhém obrázku je bezhlavá basovka Steinberger XZ 2DB Standard.






Obrázek vpravo ukazuje jak se udávají rozměry krku. Údaj Width at Nut udává šířku krku/hmatníku na nultém pražci. To je důležitý údaj pro to, jak budou struny blízko u sebe. Údaj Thickness at 1st Fret udává tlošťku krku na úrovni prvního pražce. To je důležité. Pokud máme menší ruce, neobepneme příliš "tlustý" krk. Tím spíš, když bude třeba ještě navíc široký. Fingerboard Radius popisuje zaoblení hmatníku. Některé hmatníky jsou zcela ploché, jiné zase zaoblené do stran. Na každý se hraje jinak. Zaoblené hmatníky lépe padnou do ruky, ale struny neleží v jedné rovině a na to je potřeba si zvyknout. Údaj Scale je délka menzury v palcích. Menzura je vzdálenost mezi nultým pražcem a kobylkou. Běžně je délka menzury 34 palců, ale existují i basovky s různě dlouhými menzurami. Například 36 palců, což značí, že pražce jsou pak dále od sebe a je nutné více roztahovat prsty. Ale prý je delší menzura výhodnější pro pětistrunky H-E-A-D-G. Thickness at 12th Fret je tloušťka krku na 12. pražci (tam co je oktáva). Poslední údaj Width at 24 Fret udává šířku hmatníku na posledním, zde konkrétně 24. pražci (Tento obrázek konkrétně udává rozměry baskytary Ibanez SR4). Společně s údajem Width at Nut tedy tvoří popis toho, jak se hmatník postupně rozšiřuje. Širší hmatník pro hru ve vysokých polohách je výhodný, protože ruka je blízko trupu a zápěstí je vytočené tak, že prsty stojí skoro přímo proti hmatníku. Naopak, pokud je ruka u hlavy baskytary, tedy dál od našeho trupu, je natočená tak, že jsou prsty pokrčené a tím pádem se lépa hraje na struny které jsou blíž u sebe.


Krk:
Rád bych se ještě zmínil o dvou různých typech krků. Prvním z nich je šroubovaný krk (bolt on). Je běžný na levnějších nástrojích. Krk a tělo baskytary tvoří dvě samostatné součásti, které jsou k sobě přišroubované.

      

Toto spojení je méně náročné na výrobu. Dokonce se nabízí i myšlenka, že pokud je krk poškozený, je toto spojení výhodné. Jednoduše poškozený krk odšroubujeme a našroubujeme nový. Jenže baskytara je hudební nástroj a musíme si uvědomit, že i když je elektrifikovaná, přeci jen základem kvality zvuku je materiál a provedení konstrukce. Trochu selské fyziky. Zvuk vytváří kmitání struny. Struna je upevněna na dřevěném těle. Přesněji řečeno se kmitání struny přenáší přes nultý pražec a přes kobylku do materiálu těla i krku. V tomto materiálu dochází k rezonanci kmitání a to zpětně ovlivňuje kmitání strun. Proto se baskytara nedá vyrobit úplně z čehokoliv. Zpátky k fyzice. Pamatujeme si, co se děje s vlněním, když přechází z jednoho prostředí do druhého. A přesně o tento přechod se jedná na šroubovaném spoji mezi krkem a tělem. I kdybychom vruty dotáhli "na krev", stejně je v místě spoje mikroskopická mezera a nezajistíme homogenitu rozhraní těchto dvou materiálů. Navíc použití kovových vrutů také narušuje honogenitu materiálů. Hrozí tedy zhoršení přenosu vlnění, odrazové vlny a změny ve vlnové charakteristice. To všechno se může negativně projevit na výsledném zvuku. Barva, sytost, sustain (přirozený dozvuk), to vše může být ovlivněno.

Oproti tomu se u dražších nástrojů setkáváme s průchozím krkem (neck thru), což si hodně zjednodušeně můžeme představit jako krk v délce celé baskytary, na který jsou ze stran nalepeny části těla. Prostě krk prochází celým tělem nástroje.

      

Oproti šroubovanému krku zde nedochází k ovlivňování vlnění v materiálu nástroje tím, že by vlnění muselo překonávat nějaké rozhraní dvou materiálů spojených nedokonale vruty. A co se týká dolepeného těla ke krku, tak díky použití speciálních postupů a lepidel je tento přechod téměř dokonalý. A ta zdánlivá výhoda vyměnitelnosti šroubovaného krku? Pravda, průchozí krk si doma nevyměníme. Ale v této cenové relaci, ve které se pohybují baskytary s průchozím krkem se myslím nemusíme bát, že se krk začne kroutit.

Kvalita technologie lepení umožňuje i hybridní spojení - tedy lepený krk (set-in neck), kde krk i tělo jsou dvě různé části, ale místo sešroubování jsou obě části pevně slepeny. Na první pohled nemusí být lepený spoj vidět a může se zdát, že se jedná o krk průchozí.

      

Jedná se o kvalitní spojení a odpadá cizorodý materiál jako je kov ze kterého jsou vyrobeny vruty. Když o tom tak uvažuji, tak nevím jak velké zatížení toto spojení snese a jestli se dá použít lepený spoj krku a těla třeba u pětistrunné baskytary, na které chci mít padesátky struny. To se přiznám, že nevím.

Takže co se týká krků, kvalitnější jsou jistě průchozí krky, ale mnoho z nás může bez výčitek používat šroubované krky, protože rozdíl ve zvuku ani nepozná, nebo ten rozdíl setře nekvalitní aparát :o)